Musí váš e-shop splňovat EAA? Výjimka pro mikropodniky srozumitelně

„Jsme malí, tak se nás přístupnost netýká.“ Tuhle větu slýcháme často a docela dost lidí ji říká právem. Zbytek si to jen myslí, protože výjimku pro mikropodniky nepočítá pocit, ale dva údaje z účetnictví.

Zákon č. 424/2023 Sb. o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, česká transpozice evropského Accessibility Actu, nabyl účinnosti 28. června 2025. Povinnosti poskytovatelů služeb dopadají podle § 28 odst. 2 na služby poskytované po tomto dni. Prodáváte dnes? Pak jste v té skupině a otázka se přesouvá jinam: platí na vás výjimka, nebo ne?

Kdy EAA na e-shop vůbec dopadá

Zákon si služby vybírá jmenovitě a e-shopy v § 2 odst. 2 písm. d) pojmenovává jako služby elektronického obchodování. Definice v § 3 odst. 1 písm. i) zní: „služby poskytované na dálku prostřednictvím internetových stránek nebo mobilních zařízení, elektronickými prostředky a na individuální žádost spotřebitele s cílem uzavřít spotřebitelskou smlouvu“.

Každá část té věty něco vylučuje. Prezentace, kde si zákazník nabídku jen přečte a pak vám zavolá, do definice nespadá, smlouva totiž nevzniká přes web. Čistě B2B prodej taky ne, § 2 odst. 2 mluví výslovně o službách poskytovaných spotřebitelům. Košík plus spotřebitel na druhé straně, a jste uvnitř.

Přechodná ustanovení s rokem 2030 se občas prodávají jako odklad pro všechny. Nejsou. § 28 odst. 4 míří na nepřístupné výrobky používané při poskytování služby, odstavec 5 na služby poskytované „v nezměněné podobě“ podle smlouvy uzavřené před účinností zákona. U e-shopu, kde smlouva vzniká s každou objednávkou, se o tohle opřít nedá.

Mikropodnik se počítá, necítí

Výjimka stojí v § 2 odst. 3 písm. a): zákon se nevztahuje na služby poskytované poskytovatelem, který je mikropodnikem. Definici si nevymýšlí, přebírá ji v § 3 odst. 1 písm. p) z evropského nařízení Komise (EU) č. 651/2014, jehož příloha I čl. 2 odst. 3 vymezuje mikropodnik jako „podnik, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR“. Stejně to popisuje ČOI v informaci pro podnikatele.

Dvě věci si z toho odneste. Počet osob je tvrdá podmínka, na deseti lidech výjimka padá bez ohledu na obrat. U peněz naopak stačí splnit jednu položku z dvojice, takže obrat 2,4 milionu eur při bilanční sumě 1,7 milionu eur vás z výjimky nevyhodí.

A ten počet osob není počet jmen na mzdové listině. Nařízení pracuje s ročními pracovními jednotkami (příloha I čl. 5): kdo pracoval na částečný úvazek, počítá se zlomkem, sezónní práce stejně. Do počtu ale patří i vlastníci-vedoucí pracovníci a společníci vykonávající v podniku pravidelnou činnost. Učni a studenti na odborné přípravě se nepočítají, mateřská ani rodičovská dovolená se nezapočítává.

Dva háčky, o kterých se nemluví

První háček se jmenuje skupina. Ovládá váš e-shop někdo jiný, nebo ovládáte vy jeho? Pak jde o propojené podniky podle přílohy I čl. 3 odst. 3 a jejich čísla se podle čl. 6 přičítají ve sto procentech. U partnerských podniků (podíl od 25 % kapitálu nebo hlasovacích práv) se přičítají poměrně. Tříčlenná s. r. o. uvnitř holdingu s dvěma stovkami zaměstnanců mikropodnik prostě není, i když si to na pohled zaslouží.

Druhý háček hraje spíš ve váš prospěch. Jeden rok nad prahem status nemění. Podle přílohy I čl. 4 odst. 2 se postavení mikropodniku ztrácí (a stejně tak získává) až po dvou po sobě jdoucích účetních obdobích. Dobrá zpráva pro rok, kdy vám obrat vystřelila jedna velká dodávka. Kdo roste druhou sezónu v řadě, získal spíš odklad než záchranu.

Co po vás přístupný e-shop opravdu chce

Zákon má dvě vrstvy požadavků a obě sedí v příloze č. 1. Oddíl III platí pro služby obecně: informace o fungování služby musí jít vnímat víc než jedním smyslem, být srozumitelné a dostupné v textových formátech, se kterými si poradí podpůrné technologie, písmo potřebuje přiměřenou velikost, dostatečný kontrast a nastavitelné mezery, netextový obsah alternativní prezentaci. Bod 3 pak požaduje, aby internetové stránky včetně souvisejících online aplikací byly „vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní“. Máte helpdesk? Bod 4 chce, aby i tam zákazník dostal informaci o přístupnosti služby a o kompatibilitě s podpůrnými technologiemi, a to přístupným způsobem komunikace.

Oddíl IV bod 7 přidává e-shopům tři vlastní požadavky navíc: informace o přístupnosti prodávaných výrobků a služeb, pokud je odpovědný výrobce, dovozce či distributor poskytuje; přístupnost funkcí pro identifikaci, zabezpečení a platbu, jsou-li součástí služby; a přístupnost metod identifikace, elektronických podpisů a platebních služeb. Přeloženo do vaší šablony: registrace, přihlášení, captcha, košík, platební krok.

Papírová část stojí v § 14. Poskytovatel zveřejní ve všeobecných obchodních podmínkách nebo v obdobném dokumentu informace, jak služba splňuje požadavky na přístupnost, včetně popisu jednotlivých požadavků, a na žádost je dodá i ve zvukové formě. Přidá k tomu všeobecný popis služby s vysvětlivkami k jejímu fungování a drží to zveřejněné po celou dobu, co službu poskytuje. Běžně se tomu říká prohlášení o přístupnosti.

Jednorázová záležitost to není. Podle § 13 odst. 1 musí služba požadavky splňovat po celou dobu poskytování, i když se změní ona sama, změní se požadavek nebo harmonizovaná norma. Redesign, nebo jen plugin, který si po aktualizaci přepíše šablonu košíku po svém. Každá taková změna je moment, kdy se přístupnost tiše rozbije a nikdo si toho měsíce nevšimne.

Konkrétní technickou normu zákon nejmenuje, § 16 jen přiznává předpoklad shody tomu, kdo splní harmonizovanou normu. Kdo chce místo čtyř adjektiv měřitelná kritéria, sáhne po WCAG 2.1 na úrovni AA. Vnímatelnost, ovladatelnost, srozumitelnost a robustnost tam jsou rozepsané do bodů, které se dají odškrtat.

Když povinnost platí a e-shop ji nesplní

Dozor nad přístupností služeb dělá u e-shopů Česká obchodní inspekce, vyplývá to z § 19 odst. 2. Výjimky z její působnosti dostaly elektronické komunikace (ČTÚ), přístup k audiovizuálním mediálním službám (Rada pro rozhlasové a televizní vysílání) a doprava rozdělená mezi krajské úřady, Drážní úřad, Úřad pro civilní letectví, Státní plavební správu a u městské dopravy Magistrát hlavního města Prahy s úřady obcí s rozšířenou působností. Elektronické obchodování mezi výjimkami nenajdete.

Prvním krokem podle § 24 není pokuta, ale výzva, abyste v přiměřené lhůtě přijali opatření k nápravě. Odstavec 2 přidává nepříjemnost: seznam služeb, které požadavky na přístupnost nesplňují, ČOI zveřejňuje na svých internetových stránkách. Sankce v § 25 mají odstupňované stropy a vyplatí se je nepřehánět ani nepřehlížet:

• Služba nesplňuje požadavky na přístupnost (§ 13 odst. 1): až 10 000 000 Kč (odst. 7 písm. a) ve spojení s odst. 8 písm. a)).
• Po výzvě od inspekce nepřijmete opatření k nápravě: taky až 10 000 000 Kč (odst. 7 písm. l)).
• Chybí posouzení nepřiměřené zátěže, kterým se z požadavků vyvazujete podle § 15: až 5 000 000 Kč (odst. 7 písm. g) ve spojení s odst. 8 písm. b)).
• Nezveřejněné informace o přístupnosti podle § 14 odst. 1: až 1 000 000 Kč (odst. 7 písm. d) ve spojení s odst. 8 písm. d)). Chybějící prohlášení tedy nestojí deset milionů, ten strop patří jinam.

Vymáhání se zatím teprve rozjíždí. Přístupnost e-shopů zařadila ČOI do své kontrolní akce na internetový prodej a za první čtvrtletí 2026 z ní vytáhla 6 případů porušení zákona č. 424/2023 Sb., řešených ponejvíce uložením opatření k nápravě. Jak taková kontrola vypadá zblízka, rozebíráme zvlášť: inspekce u vás nejdřív nakoupí a ozve se až potom.

Certito tuhle otázku neřeší dohadem. K IČO si dotáhne velikostní pásmo z registru ČSÚ, a když z něj vyjde méně než deset zaměstnanců, EAA nález vám nevyčte a napíše, že výjimka se na vás nejspíš vztahuje. Peněžní podmínku si musíte ověřit sami, obrat ani rozvahu žádný rejstřík neukazuje. Vyjde-li pásmo od deseti lidí výš, řekne to naopak a povinnost pojmenuje včetně záznamu, ze kterého vychází. Ověřit si to zdarma můžete hned, stačí adresa.