Cena dopravy až v pokladně? Podle NSS rozhoduje zákazník o koupi už u košíku

Zákazník si vybere zboží, vloží ho do košíku, proklikne se objednávkou — a o třicetikorunovém příplatku za dobírku se dozví až v posledním kroku. Zní to povědomě? Nejvyšší správní soud v rozsudku 10 As 214/2022 z 22. února 2023 vyslovil, že už samotné vložení zboží do virtuálního košíku představuje „rozhodnutí ohledně koupě“. Informace o ceně dopravy nebo o příplatcích za způsob platby proto patří před tento okamžik. Ne tři kliky za něj.

Tentýž rozsudek přitom ponechal v platnosti zrušení pokuty 250 000 Kč, kterou za takové jednání dostal e-shop sana-store.cz. Oba konce příběhu se vyplatí znát: první říká, co máte na webu upravit, druhý ukazuje, co všechno musí inspekce prokázat, než pokutu udrží.

Kontrolní nákup za 48 500 Kč

Česká obchodní inspekce provedla v červenci 2020 v e-shopu sana-store.cz (provozuje ho společnost Mipam bio s.r.o.) kontrolní nákup — přístroj Somavedic Medic Amber za 48 500 Kč. Z kontroly vzešla úhrnná pokuta 250 000 Kč za několik přestupků najednou. Nás zajímá ten stěžejní: e-shop podle inspekce „opomněl uvést podstatné informace o cenách poskytovaných služeb – doprava a způsob platby“, protože je zákazníkům zpřístupnil teprve po vložení zboží do košíku.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodnutí zrušil. Opřel se o spotřebitelskou zkušenost: zákazníci přece běžně volí dopravu a platbu až po výběru zboží, u různě velkých a těžkých balíků to prý jinak ani nejde. Inspekce podala kasační stížnost. NSS jí dal v právní otázce za pravdu — a stížnost přesto zamítl. Jak se to rýmuje? Právě v tom rozporu leží celá hodnota rozsudku.

Co soud postavil najisto

Nabídka zboží v e-shopu, tedy katalog s cenami a možností objednat, naplňuje definici nabídky ke koupi. Pro ni § 5a odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele vyjmenovává podstatné informace, které prodávající sdělit musí, jinak riskuje postih za klamavé opomenutí. Klíčová část právní věty pak míří na okamžik, ke kterému se ta povinnost váže:

„Rozhodnutím ohledně koupě podle § 2 odst. 1 písm. r) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, není jen konečné rozhodnutí spotřebitele, zda zakoupí určité zboží nebo službu, ale jakékoliv rozhodnutí, které s prvně jmenovaným rozhodnutím přímo souvisí, včetně rozhodnutí spotřebitele, že vloží zboží do virtuálního nákupního košíku v internetovém obchodu (e-shopu).“

Obrana „všichni to tak dělají“ tím padá. NSS krajskému soudu výslovně vytkl, že běžnou praxí argumentovat nelze — povinnosti e-shopu vymezuje zákon, vykládaný ve světle evropské směrnice o nekalých obchodních praktikách. Webová stránka navíc nemá omezený prostor jako inzerát v novinách, takže se neuplatní ani úleva pro stísněné sdělovací prostředky.

Pro dopravu platí podle § 5a odst. 3 písm. c) dvoustupňové pravidlo. Buď uvedete veškeré další platby za dopravu či dodání konkrétně, nebo — pokud je rozumně stanovit předem nejde, třeba kvůli rozdílné váze sortimentu — sdělíte alespoň skutečnost, že se k ceně zboží účtovat budou. Příplatky za způsob platby, typicky zpoplatněnou dobírku, zařadil soud pod písm. d) jako ujednání o platebních podmínkách, která se odchylují od požadavků odborné péče. I ta se sdělují předem.

Proč pokuta přesto padla

Inspekce vyhrála výklad a prohrála dokazování. Pokutovala plošné neuvádění informací na celém webu, jenže ve spisu ležel jediný podklad: záznam kontrolního nákupu přístroje za 48 500 Kč, u kterého vyšla veškerá doprava i všechny způsoby platby zdarma. Plošné porušení z takového spisu vyčíst nejde.

Sana-store navíc informace fakticky uváděla. Obchodní podmínky upozorňovaly, že kupující platí spolu s kupní cenou i náklady na balení a dodání zboží; sekce „Platba a doprava“ k tomu slibovala dopravu zdarma od 3 500 Kč. Tím e-shop naplnil přinejmenším onu záchrannou variantu podle písm. c). Tvrzení, že web umí cenu dopravy automaticky spočítat, a že ji tedy šlo stanovit předem, přinesla inspekce až před soudem bez jediné opory ve spisu. A s písm. d) ve svých rozhodnutích neargumentovala vůbec.

Číst to jako návod k beztrestnosti by byl omyl. Právní názor NSS inspekci od tohoto rozsudku závazně vede a soud jí rovnou napověděl, jak málo by stačilo: pořídit si aspoň letmý přehled nabízeného sortimentu, ne jen screenshoty jedné objednávky. Příští kontrola už tenhle domácí úkol hotový mít bude. A nezapomínejte, že spor vyhrál e-shop, který podstatné informace na webu měl — jen ne v podobě úplného ceníku u každého produktu.

Co mít viditelné dřív, než zákazník klikne na „Do košíku“

• Ceník dopravy v samostatné sekci dostupné z každé stránky webu, ne až uvnitř objednávky. Konkrétní částky podle dopravců.
• Nejde-li cena dopravy rozumně stanovit předem, aspoň jasnou větu, že se k ceně zboží přičítá. Zákon zjednodušenou informaci připouští, mlčení ne.
• Příplatky za platební metody vypsané tamtéž — zpoplatněná dobírka spadá pod platební podmínky a patří před košík úplně stejně.
• Podmínku „doprava zdarma od X Kč“ formulovanou přesně. Sana-store před soudem obstála i díky téhle jediné větě.
• Ve VOP zmínku, že kupní cena nezahrnuje náklady na dodání. Drobnost, která v kauze zafungovala jako pojistka.
• Po každém redesignu či výměně šablony kontrolu, že se ceník nepřestěhoval dovnitř pokladny.

Ruční projití zvládnete za odpoledne. Certito při auditu hlídá mimo jiné právě to, jestli web uvádí náklady na dopravu dřív než v pokladně — zkontrolovat web zdarma můžete hned a výsledek dorazí za pár minut.